Milý instagrame ...

10.03.2019

Když se dívám na dnešní fotky, mám chuť se tu rozepsat o tom, jak jsme si dnes užily parádní den. Emily mi pekla dortíky z modelíny, připravovala lektvar ze sušených kytek a společně jsme vyráběly prací sliz, ke kterému mám i návod. Navíc ráno uvařila lívance skoro sama! Mňam.

Máš tu fajn filtry, přidám světlo, změním barvu a bude to vypadat ........ hmm ... skoro jak na dokonalém mama-blogu.

Ale co ty hodiny, ze kterých žádnou fotku nemám? Třeba když jsem vynadala Emily, říkala jí, že už toho mám dost a ona pak smutně/naštvaně odcházela do ložnice s tím, že už nejsem její kamarádka. V tu chvíli nás nikdo nefotil. Nikde nemám zachycený její smutný výraz v očích, když jsem jí šla pak domluvit, že jsem to přehnala a mrzí mě to. Nikdo mě naštěstí nenatočil u toho, jak říkám svému mobilu "Really? You are fucking kidding me!", když na mě ve dvě hodiny blikla zpráva: "Dobrý den, paní Chabová, dopoledne jsem Vám psal email a ještě jsem nedostal odpověď ...." Asi nikdy neuvidíš ani to, jak pak sedím na židli a mám desetiminutový zásek, zatím co tu běhá dítě po bytě a celou dobu na mě mluví. A já si v duchu říkám "A to je teprve středa, shit, teprve středa.". Nefotila jsem se ani u toho, jak jsem hodila koště na zem, když už jsem po páté zametala a za mnou se ozval zvuk sypání těstovin na zem a hláška "Promiň, maminko, to byl omyl". Možná jen škoda toho, že nikdo nevyfotil můj šťastný výraz, když jsem v 9 večer zjistila, že prosecco (které jsem mimochodem šlohla Kubovi) má šroubovací uzávěr. Špunt bych totiž neotevřela. Teď už jen uklidit ten binec, odpovědět pánovi a dalším 22 lidem na e-maily a můžu se těšit na lepší zítřky.

Jo instagrame, možná to nevíš, ale všichni máme své dny. A za každou krásně upravenou fotkou se může skrývat mnohem hlubší příběh.

Zuzka

P.S.: Té pomačkané deky na gauči u poloviny fotek si nevšímejte, to je jen takový reálně-nereálný instanepořádek. Jak vypadá ten pravý "bovdel", se můžete podívat na poslední fotce. To u nás máme téměř každý den. A já mám kliku, že nadávám anglicky, protože pokud po mně Emily opakuje fráze na ulici, nikdo tomu nerozumí.